My dream 0.01 - What I actually seemed (9)

20. ledna 2013 v 15:30 | XOXO |  My dreams
Když jsme s Martinem usnuli, tak se mi najednou v snu zdály noční můry že Honza umřel a já šla na jeho pohřeb. Já jsem se tak lekla, že jsem si rychle sedla na postel a otevřela jsem oči.
Začla jsem brečet.


"Kláro, copa je?" .. řekl ospale Martin.
Já jsem brečíc do dlaní řekla: "Zdála se mi noční můra o tom, jak jsem šla Honzovi na pohřeb"
Martin si sedl vedle mě na postel a řekl: "Neboj, nic takového se mu nestane"..
Já jsem brečela dál.
Martin mě hladil po zádech a já jsem ho po chvíli obejmula a řekla jsem:
"Ale kdyby opravdu umřel, tak já bych se u něj probodla"..
Martin odpověděl: "Tohle neříkej, nebo se to doopravdy stane"
Já jsem nic už pak neříkala a lehla jsem si na polštář. Martin si lehl taky a přikryl mě.
Utřel mi slzy z tváří a řekl: "Nebreč broučku, nic se mu nestane to se neboj"
Já jsem se mu koukla do očí. Pak jsem zavřela oči a usnula.
Ráno jsem se vzbudila v 9:00 a Martin byl na počítači.
Pařil tam hru. Já jsem najednou pčíkla.
Martin se na mě otočil a řekl: "Dobré ráno sluníčko"
"Dobré ráno mráčku" jsem odpověděla s kouskem úsměvu na tváři.
Pak jsem se zvedla z postele a odkulhala jsem na WC a pak do koupelny.
V koupelně jsem si umyla obličej a chtěla jsem si vzít kartáček na zuby.
Najednou jsem spatřila žiletku. Začla jsem se celá klepat. Sáhla jsem po ní.
Držela jsem jí v ruce a pomalu jsem s ní jezdila po ruce a z očí mi vytryskly slzy.
Když jsem zajela do kůže a tekla mi krev, tak jsem zaječela, pustila jsem žiletku na zem a omdlela jsem. Najednou přiběhl Martin a vyděsil se. Vzal ručník, namočil ho studenou vodou a obmotal mi to kolem ruky. Já jsem to cítila.
Pak mě Martin přenesl do mé postele, dal si hlavu na mé břicho a řekl:
"Proč sis to udělala, vždyť já Tě tu potřebuju na zemi.. co kdyby Petr mi něco udělal?"
Já jsem najednou procitla nevědoumc co a jak.. Řekla jsem: "Honza.."
Martin se na mě koukl a řekl : "Ach lásko, jsi naživu já se o Tebe bál".. Obejmul mě.
Pak se mě zeptal: "Co sis to udělala, já Tě miluju jako Honza"..
Já jsem se mu koukla do očí a řekla jsem: "Protože se bojim o Honzu"
"Však už jsem Ti zlato říkal v noci, že bude Honza v pořádku" řekl Martin.
Já jsem se na něj usmála a sedla jsem si na postel.
Koukla jsem se na ručník obvázaný kolem mý pořezaný ruky a píchlo mě u srdce.
Koukla jsem se na Martina, obejmula jsem ho a řekla jsem mu: "Promiň, ale vypadni"
Martin se na mě koukl a řekl: "Cože?" .. Já jsem mu řekla: "NIC"
Martin si stoupl, šel vypnout hru a šel ze dveří ke vchodu..
Já jsem začla brečet. Uslyšela jsem prásknutí dveří.
Stoupla jsem si a odskákala jsem k lekárničce. Sundala jsem si ručník a dala jsem si na ránu náplast. Pořezanina byla jen malá. V ten den jsem musela jít k doktorovi jestli mam v poho nohu a jestli ano, tak mi sundá ortézu. Po obědě jsem si vzala do tašky mobil, kapesník, peněženku a vzala jsem si klíče, boty a vyšla jsem na ulici. Při chůzi jsem lehce pokulhávala. Najednou jsem viděla, jak na schodech před Martinovo vchodem sedí na schodech Martin a nějaká holka. Já měla skleněný oči. Pak jsem se koukla dopředu přede mě a šla jsem. Když jsem přišla k doktorovi, tak se mi doktor podíval na nohu a byla v pořádku,tak mi sundal ortézu. Sice jsem jí měla asi 4 dny na sobě, ale to i tak si jí můžu nechat sundat pokud mi to nebolí.
Kousek od doktora byla nemocnice, tak jsem šla do nemocnice.
Zeptala jsem se, jestli tu leží Honza a on tu ležel.
Zavedli mě k němu na pokoj.
Já když jsem ho viděla tak jsem rychle přišla k němu a obejmula ho.
Řekla jsem mu: "Honzo, měl si nechat Petra na pokoji" a Honza odpověděl: "No jo, ale on nenechá na pokoji teť mě".. Já jsem se zarazila a najednou se roztáhl závěs naproti a tam Petr.
"Má zlomenou ruku" řekl Honza. Já jsem se koukala jak blázen..
Pak jsme si dál povídali s Honzou a dozvěděla jsem se, že Honzu pustí zítra, protože je na tom dobře..Já jsem byla tak šťastná že jsem Honzu políbila.
Pak jsme se s Honzou rozloučily a já jsem šla domů.
Když jsem přišla domů, tak jsem si sedla do obýváku na gauč a pustila jsem si telku.
Dávali tam zrovna Kriminálku Miami. Tak jsem se koukala.
Najednou někdo zvoní. Tak jsem se zvedla a šla jsem otevřít.
Stál tam Martin. Mě začlo bolet srdce a do očí se mi draly slzy.
Já jsem řekla: "My už si nemáme nic říct"
Chtěla jsem zavřít ale Martin měl sílu na to, aby jsem nezavřela.
Řekl: "Ta holka co tam seděla se mnou byla moje sestřenka"
Já jsem mu nevěřila. Řekla jsem: "To mi nezajímá, prostě už Tě nechci!"
Urazila jsem se, zabouchla jsem Martinovi před nosem a šla jsem zas k TV.
Sedla jsem si na gauč a měla jsem pořád skleněný oči. Pukala jsem žárlivostí.
Pokráčko tu bude za 2 komentáře :D XOXO
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hurv@iz hurv@iz | Web | 20. ledna 2013 v 15:36 | Reagovat

píšeš fakt suprově ..

2 hurv@iz hurv@iz | Web | 20. ledna 2013 v 15:36 | Reagovat

ty dva komenty napíšu já ptže se už těšim na další :DDDDDDDD fakt se mi to líbí :DD

3 Brokča Brokča | 21. ledna 2013 v 17:06 | Reagovat

Wow hezké :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama