My dream 0.01 - What I actually seemed (7)

7. ledna 2013 v 21:29 | XOXO |  My dreams
Ahoj. Tak jsem se rozhodla napsat pokračování mého snu. Takže tady je :
---


Bylo ráno 8:15 a já jsem se vzbudila.. Sedla jsem si na postel.
Někdo začal klepat na dveře. Tak jsem řekla dále.
Do pokoje vešel Honza, Martin a za ním Petr.
Sesedli si kolem mě na postel a každý mi dal polibek na čelo.
Já jsem si mezitím vyndala zlomenou nohu z deky.
Honza mi na ní lehce šáhnul a řekl: "bolí tě to hodně?"
Já jsem se trochu z toho jeho dotyku zašklebila a odpověděla jsem: "no jo bolí"
Honza si přisednul ke mě a dal mi polibek na mé rty. Měl je tak teplé a něžné.
Pak řekl Martin: "neměli jsme ti to dělat, jsme blbcí promiň"
Já jsem jim to odpustila a řekla jsem že mi to neva. Kluci se usmáli a já jsem jim úsměv oplatila.
Petr pak řekl: "hele Kláro, nepotřebuješ s něčím pomoct?"
Já jsem se na něj koukla a řekla jsem: "nu jen pokud mi pomůžete zvednout potřebuju na WC"
Kluci mě chytli za ruku a pomalu mě zvedli z postele.
Pak mě Petr vzal do náručí a odnesl mě ke dveřím toalety. Tak jsem si odskočila.
Pak mě Petr zas vzal do náručí a dal mi pusu na tvář a řekl: "hele baby, já musim jít domů já totiž musim něco dodělat" a předal mě do náruče Honzy. Tak jsme se rozloučili a on šel.
Honza mě přenesl do postele a lehl si se mnou pod deku. Na druhý straně si lehl Martin.
Bylo to hezké ležet v posteli mezi dvouma klukama na kterých vám opravdu moc záleží.
Oba se ke mě natočily obličejem. Já jsem se koukala na strop a poslouchala jejich dech.
Po chvíli Martin řekl : "ach jo, už se rozhodni s kým chceš žít"
Já jsem se trochu zašklebila a srdce mi začlo děsně bouchat.
Koukla jsem se na Martina a řekla jsem: "to je těžký"..Vytryskly mi do oči slzy..
Martin mi je utřel prstem..Koukla jsem se na strop a pak zas na Martina.
Dal mi pusu na rty. Pak jsem se koukla na Honzu. Otočila jsem se na něj. Přitiskla jsem se zádama k Martinovi a on mě obejmul a Honza se na mě přitiskl předem. Začla jsem se líbat s Honzou.
Najednou někdo volá. Já jsem chtěla to zvednout, ale kluci ne a ne mě pustit. Pak se ode mě Honza polibkem odtrhl a řekl : "kašli na ten mobil".. Já jsem mu odpověděla: "ale co když je to moje kámoška?"..Tak mi ten mobil Honza podal a já to vzala. Byla to Bára.
Hned mi povídá: "ahoj Kláro, tak co, platí ten dnešek?"..
já jsem jí smutně odpověděla: "Baruš, promiň, já jsem si včera zlomila nohu"..
Bára hned řekla: "cožee??!! a jsi doma nebo v nemocnici??!!"
Já jsem odpověděla že doma. Bára mi řekla, že jede hned za mnou.
Já jsem jí řekla že nemusí, že už mě tu utěšujou dva kluci.
Bára odpověděla : "mm, tak to se máš"
Pak jsme ještě 5 min. kecali a pak jsme to vyply.
Tak jsem si zas lehla mezi kluky a oni se zas na mě přitiskly jak magnety.
Tentokráte jsem se otočila na Martina a Honzovi zády.
Martin chtěl něco říct, ale já jsem mu dala ukazovák na ruku aby nic neříkal..
Koukali jsme se vzájemně do očí..Pak jsem se mu koukla na rty a hladila jsem je prstem.
Jaké byli jemné a krásné. Pak jsem mu dala dlaň na jeho tvář a přitiskla jsem mu svoje rty na jeho. Bylo to těžké se rozhodnou mezi takovými dvoumi krásnými kluky..
Opatrně jsem se vzdálila od Martinova obličeje a sedla jsem si zas na postel.
Pokoušela jsem se vstát, ale nakonec se mi to podařilo jako kdyby mi pomohl sám pán bůh.
Odskákala jsem na jedný noze k počítači pro hůlky a šla jsem ke dveřím.
Otočila jsem se na kluky a oni leželi vedle sebe na posteli a koukali na strop.
Otočila jsem se ke dveřím když tu najednou tam vlítla Bára.
"Kláro, jsi v pohodě??" řekla. Ležela jsem na zemi a svíjela jsem se v bolestech.
Kluci mi hned přišli na pomoc.
Začli řvát na Báru: "ty krávo blbá, klepej!"
Bára se na ně koukala a pak na mě jak brečim a držim se za zlomenou nohu..
Kluci mě odnesli na postel aby se mi to ještě nezhoršilo víc.
Martin mě utěšoval a Honza začal řvát na Báru: "Nečum ty krávo blbá..vypal z tohoto baráku ať Tě tu nevidim..nech Kláru na pokoji doprdele..čum cos jí provedla.."..
Báře začli stékat slzy po tváři a běžela domů.
Honza ke mě přišel a řekl : "neboj Klaruš, mi se o tebe postaráme"
Já jsem furt brečela. Pak jsem objala Martina a silně jsem se bolestí držela jeho trička.
Nepřestalo to bolet ani za 2 hodiny. Honza zavolal sanitku.
Už jsem skoro nemohla dýchat jak jsem brečela a rychle dýchala.
Když mě vezla sanitka, tak kluci museli počkat doma..
Brečela jsem celou cestu. V nemocnici mi sundali ortézu a namazali mi to ledovou mastí.
Po hodině to pomohlo a už to přestalo. Pak za mnou přijel Honza s Martinem a Petrem.
Petr měl úpe rudý oči. Řekl, ať zavolam tý holce co mi to udělala.
Já jsem jí zavolala. Po hodině přijela do nemocnice a šla rovnou tam kde jsem byla já.
Kluci tam byli jen se mnou. Když Bára přišla, tak jí Petr vzal za ruku a dal jí pěstí do obličeje.
"Petře neeeeeeeee!" volala jsem na Petra. Petr neposlech a mlátil jí dál.
Honza mu řekl, ať toho taky nechá a Petr jak byl naštvanej, tak dal před pusu i Honzovi.
Mě tak zabolelo u srdce že jsem chtěla umřít. Martin běžel pro doktora.
Po chvíli přiběhli oba. Chytli Petra z každý strany a posadili ho vedle mé postele na židli.
Báru doktor posadil ke mě na postel a ošetřil jí zlomenej nos.
Petr mě chytl za ruku a já mu dala facku.
Petr řekl: "lásko promiň". Já jsem mu řekla : "končím s tebou nadobro!"
Petr se zamračil a šel si stoupnout k oknu. Najednou se vyděsil a řekl : "dopr.ele!"
Všichni jsme se na něj podívali. Já jsem mu řekla: "coje?"
A Petr odpověděl: "Poldové sem jdou"..
Sedl si ke mě na postel, chyt mě za ruku a řekl: "Kláro promiň já to tak nemyslel prosím odpusť mi, prosím prosím" a začal brečet. Já jsem řekla: "ale slib že už tohle neuděláš"
Petr řekl že slibuje. Po chvíli přišli poldové ke mě do pokoje a doktor řekl: "tak tenhle to byl co tady byl do támhletý holky"..Poldové šli k Petrovi a chytli ho za ruku.
Já jsem řekla: "STÁT!"..Poldové se na mě podívali a doktor řekl: "copa děvenko"
Já jsem řekla: "ať ho pustí, my jsme se domluvily jestli to ještě jednou provede, tak půjde sedět aspoň na 5 let". Poldové a doktor na mě zírali. Já jsem řekla: "Dejte mu ještě šanci".
Pokud mu nedáte, tak já umřu. Chcete obrat můj život nebo dát ještě jednu šanci.
Poldové se koukli na doktora a jeden z nich řekl: "nu tak dobře"..Pustili Petra. Já jsem si stoupla na jednu nohu a obejmula jsem se s Petrem. Petr byl tak šťastný.
Pak jsem mu řekla, že už s nim nebudu chodit, že radši to nebude zkoušet s násilníkem.
Petr se na mě podíval a řekl: "coo?"..Já jsem Petrovi dala poslední pusu a řekla jsem: "budem jen kamarádi!". Pak jsem si zbalila věci a jeli jsme s klukama domů.
Pokráčko napíšu zítra ;')) XOXO
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hurv&iz hurv&iz | Web | 8. ledna 2013 v 16:24 | Reagovat

super !! ale ta holka se mi prostě zdá jako děvka ! :DDDD prostě jo .. ale fakt nádhera :))

2 Jay Jay | 8. ledna 2013 v 16:55 | Reagovat

Díky :)

3 Elík i love 5a Elík i love 5a | E-mail | Web | 8. ledna 2013 v 17:21 | Reagovat

:))

4 Simi Simi | E-mail | Web | 8. ledna 2013 v 17:28 | Reagovat

Jej to ale  dlhý článok  pekný blog

5 Kája Kája | 8. ledna 2013 v 20:22 | Reagovat

Supr těším se na pokračování

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama